Pavel Rudolf: Podle pravidel
2. 6. – 15. 7. 2006
kurátor: Michal Pěchouček

Každá geometrická figura je určena svými vrcholy (body) a spojnicemi těchto bodů (úsečky). Body tvoří jakousi kostru obrazce. Spojnice jsou zviditelněné vztahy mezi body. Tyto body (vrcholy) jsou pro mé konstrukce určující - základní. Pro proměny obrazců volím jednoduchá pravidla. Konstrukce vychází z předem daného (dalo by se také říci subjektivně zvoleného) útvaru. Výsledná podoba je dána použitím předem zvoleného pravidla (pro pohyb nebo distribuci bodu), které je závazné, jinak by práce ztrácela smysl.

Pravidlo volím pokud možno co nejjednodušší, ale tak, aby vedlo k zajímavému výsledku. Tak vznikají transformace výchozího obrazce jako procesuální skladba postupně se proměňujících geometrických útvarů.. Jsou-li to kresby v ploše, vzniká dojem určitého prostoru (pseudoprostoru). Tvary se v něm zdánlivě pohybují a jsou viděny jakoby z různých pohledů a v různých rovinách. (To mi také v poslední době přivedlo ke skutečně prostorovým realizacím).

Některé práce vypadají jako destrukce tvaru, ale i ta podléhá pravidlům, stejně jako všechny jevy. Je možný i opačný postup. Od destruovaného tvaru dospět k původní a základní geometrické figuře. Je to práce s geometrickými útvary, ale vědomě nepoužívám v geometrii běžných metod konstruování, promítání apod. Pravidla si volím sám a složitější geometrické konstrukce neznám nebo je nechci znát, což mi dává větší svobodu při práci a větší radost z výsledku. Česky by se to dalo nazvat „kuchyňská geometrie". Volba pravidla je často podmíněna emotivně. Jakýkoliv literární obsah je vyloučen. Je to poezie geometrických forem, které se samy ze sebe vyvíjejí a žijí svým vlastním životem.

Pavel Rudolf