Aleš Čermák, Jiří Skála
13. 2. – 7. 3. 2013
vernisáž v úterý 12.1. v 18:00

Text scénáře odehrané performance.

Na dvorku ve vnitrobloku postává skupina lidí. Někteří se mezi sebou baví, jiní stojí o samotě a pomalu usrkávají červené a bílé víno z plastových kelímků. Další vcházejí a vycházejí v nepravidelných intervalech z činžovního domu. Za vstupními dveřmi baráku je vchod do výstavního prostoru; takzvané galerie. Místnosti nejsou zařízené. Kromě návštěvníků zde nic není. Jen bílé zdi a šedivá podlaha. Všichni se znají a tak si tykají. Občas někdo něco prohodí k ostatním. Nic závažného, pouze pokusy o navázaní komunikace.

Na dvorku se objeví postarší muž, který svým chováním a zjevem neodpovídá zbytku skupinky. Přesto se dává do hovoru s několika členy společnosti. Ti ho trpělivě vyslechnou a následně odkáží na nedaleko postávající ženu nebo muže. Jsou to provozovatelé galerie; Gábina Kotíková a Dominik Lang. Muž je vyhledá a opakuje věty, které již před chvílí vyslovil. Gábina nebo Dominik ho vyslechnou a následně vyzvou muže, aby je následoval do výstavního prostoru. Muž jednotlivé místnosti nervozně proběhne; jakoby něco hledal. Poté začne podrobně prozkoumávat celý prostor, což mu chvilku trvá. Jako poslední otevře dveře v pravém zadním rohu první místnosti. Za nimi je ukryt malý prostor se záchodem a zázemím výstavního prostoru. Muž do něho vstoupí a podrobně ohmatává všechny stěny.

Následně se ještě jednou na něco zeptá. Dotázaní pouze zakroutí hlavou na znamení nesouhlasu. Muž chvilku otálí jestli má odejít, nakonec se odhodlá a začne znovu mluvit. Postupně se obrací svou dikcí a gesty na celou společnost v galerii. Recituje nesrozumitelné věty a souvětí a poté pověsí na stěnu galerie potištěný papír formátu A4. Nakonec odejde.