Karolína Mikesková: Na lodi v zálivu Akaši
25. 6. – 10. 7. 2014
vernisáž 24. 6. 2014
kurátorka: Nina Michlovská
Výstava Na lodi v zálivu Akaši není zdaleka první prací Karolíny Mikeskové, do níž pronikl zájem o krajinomalbu. Naopak jde o téma, které její pozornost poutá dlouhodobě a čas od času se k němu ve svých pracích vrací. Východiskem se pro ni stalo pozorování krajinných kompozic v dílech známých mistrů i na romantických reprodukcích. Nejprve se rozhodla přestavět a barevně sladit vybavení vlastního bytu. Výsledná zátiší, situovaná pod zvolenou scenérií, zachytila na sérii barevných fotografií nazvaných prostě, dle zobrazeného námětu Marina, Bystřina v horách nebo Starý most na vřesovišti (2012). V následujících prostorových instalacích inspirovaných díly japonských malířů začala pracovat s principy a specifiky zobrazení v japonské krajinomalbě, jež se tolik liší od stereotypů ustálených několikasetletým vývojem v evropském umění, založeném na budování realistické perspektivy ve snaze o co nejvěrnější zachycení trojrozměrné skutečnosti na ploše papíru či plátna. S těmito principy však nakládá volně. Nenoří se do jejich studia. Jejich znalost se tak pro ni nestává limitující. Pracuje spíš intuitivně s jednotlivými tvary a vztahy mezi nimi.
První ze série kompozic Krajinu s vodopádem (2012) sestavila ve strohém interiéru ateliéru na principu věrné nápodoby výchozí předlohy. K její výstavbě ale využila zcela odlišné výrazové prostředky – zbytkové materiály jako desky, lišty a igelitové plachty. V instalaci Kikuči Keigetsu (2012), vytvořené pro olomoucký výstavní prostor Vitrína Deniska, naopak pracovala s tkaninami evokujícími splývavý rukopis tušové malby. Reagovala tím zároveň na okolní situaci rušného korza s nasvícenými výlohami zlatnictví, obchodů s oděvy a galanterií. Kompozici z hedvábí, sametu a sezónních aranžérských komponent podřídila pravidlům, na nichž se zakládala kompozice předlohy, malby Vodopád od malíře Kikuči Keigetsu, ale i regulím zcela odlišného systému – poučkám z učebnice pro studenty středních škol oboru aranžérství.
Zatímco v předešlých pracích soustředila pozornost na celkový účin kompozičního řešení, v instalaci Krajina v kurzivním stylu (2012), inspirované stejnojmennou malbou od Sesshu Toyo, poprvé rozložila kompozici krajiny do jednotlivých izolovaných prvků, které ztvárnila prostorově ve formě drobných sádrových odlitků a opětovně sestavila do imaginárního krajinného celku. Obdobně postupovala i při tvorbě sochařské kompozice prezentované v Galerii Jelení. Zde se ale více zaměřuje na pozorovatele své práce. V prvním z dvojice výstavních prostor zavěsila na stěnu polici a na ni postavila drobnou porcelánovou vázičku s motivem japonské krajiny. Lapač prachu, vytržený ze svého přirozeného prostředí domácnosti, představuje výchozí bod pro čtení situace v druhé místnosti. Do jejího středu umístila kaskádu sestavenou z výstavních soklů. Na jednotlivé stupně rozestavěla různorodé, na první pohled jen stěží definovatelné, plastické tvary. Přesto, že by se mohlo zdát, že je úhel pohledu diváka předurčen svažující se masou, autorka nechává pozorovatele bez přesného určení jeho místa v obraze. Vyzývá ho, aby instalaci obešel a důkladně prostudoval, aby nalézal stále nová stanoviště a perspektivy, jako by sám procházel krajinou a pozoroval ji z různých stanovišť v prostoru a čase. Podněcuje ho k návratu do předchozí místnosti a hledání spojitostí mezi sochařskou kompozicí a osamocenou cetkou.
Zdá se, že instalace Na lodi v zálivu Akaši a předchozí Karolíniny práce inspirované japonskými předlohami mají jedno společné. Autorka v nich své úsilí soustřeďuje opačným směrem, než je pro výtvarné snahy obvyklé. Vychází z plošného zachycení skutečnosti. Jednotlivé prvky, na nichž se kompozice zakládá, izoluje, vyvazuje z plochy a sestavuje do nových prostorových vztahů. Pracuje s tendencí pozorovatele vnímat obrazy staticky. Svým přístupem se podobá cestovateli, který se vydává na objevnou cestu, vybaven pouze povšechnými znalostmi z bedekrů, ale pln očekávání a s otevřenýma očima. Diváka vyzývá, aby tuto cestu absolvoval spolu s ní.
Nina Michlovská
Galerii Jelení podporuje MK ČR, Magistrát hl.m.Prahy, Státní fond kultury ČR
Mediálními partnery jsou Artycok.tv, ArtMap a jlbjlt.net
