Lucie Mičíková a Ivana Hrončeková: MLÉČNÁ ŘEKA
6. 4. – 21. 4. 2016
vernisáž 5. 4. 2016

kurátorka: Barbora Klímová

Namalovala jsem obraz s názvem Mléčná řeka
Tento obraz se mi líbí, protože do něj může člověk vstoupit (…)
(Agnes Martin)

Ke spolupráci autorek výstavy Mléčná řeka došlo díky spíše předpokládané spřízněnosti. Obě se narodily krátce před rokem 1989 v tehdejším Československu a mají bezprostřední zkušenost se studiem na vysokých uměleckých školách v sousedních zemích. Ivana Hrončeková se narodila v roce 1987 na Slovensku v Rimavské Sobotě a absolvovala FaVU VUT v Brně. Lucie Mičíková se narodila v roce 1986 v Čechách v Táboře a studovala VŠVU v Bratislavě. 

Ivana Hrončeková se dlouhodobě věnuje otázkám, souvisejícím se společným žitím Čechů a Slováků v současnosti. Především ji zajímá, jak se promítá do našich jazyků. Poučena studiem slovenského jazyka a literatury, vytvořila například audio knihovnu ateliéru, kde studovala. Tvořily ji úryvky z oblíbených knih spolužáků přeložených na základě lingvisticky poučeného, utopického systému do hybridního československého jazyka. Hlásí se k tradici konceptualismu, charakterizuje ji výstižná a jednoznačná pointa. Jakkoli se I ve své práci nesoustředí na určité medium, prolínání výrazových prostředků jazyka a pohyblivého obrazu se pro ni v současné době staly dominantní. 

Pro Lucii Mičíkovou bylo téma Československa spíše okrajové. V současnosti se vyjadřuje především formou prostorových asambláží, v nichž opírá poetickou asociativní hru s architektonicky vymezeným prostorem o atraktivní literární zdroje, či historické konotace. V instalacích využívá především tradiční medium papíru, kresby, malby, tisku. V jejím pojetí asociují současný svět, směsici fyzických, virtuálních i mentálních rovin. Ve starší diplomové práci se např. inspirovala románem Itala Calvina Baron na stromě. "Myšlenku jiného pohledu na společnost z koruny stromů propojuji s projekty architekta Yony Friedmana a dalších utopistických architektů (…) Důležitým faktorem je vnímání architektury z jiné perspektivy." Kromě koláží a prostorové instalace na toto téma Lucie koncipovala i program souvisejících přednášek a čtení. 

Rytmus mléčné řeky 
Jednou ze zvažovaných možností spolupráce obou autorek byla otázka překladu jazyka/media obou umělkyň navzájem. V průběhu práce nalezly společné paralely, jedním z inspiračních zdrojů se staly eseje americké minimalistické malířky Agnes Martin a téma rytmu a pohybu, kterou autorky spatřily v proudění vody. Toku řeky. V instalaci mléčné řeky Lucie vytvořila nástěnou malbu, která v sobě zrcadlí samotný prostor galerie i její principy komponování obrazu v tvorbě koláží. Ivana paralelně skládá videoobrazy z řek Dunaje a Moravy. Samotný střih videa se opět vztahuje k esejím A. Martin a hledání rytmu jazyka.

Galerii Jelení podporují MKČR, Magistrát hl. m. Prahy, Státní fond kultury ČR, MČ Praha 7
Mediální partneři: Artycok.tv, ArtMap, lbjlt.net
Poděkování: UMA: You Make Art