Denisa Lehocká, Jiří Kovanda
8. 11. – 6. 12. 2002
“Je to zvíře s několikametrovým ocasem, trochu připomínající liščí ohon. Někdy mám chuť jej za ocas chytit, ale nedaří se mi to. Zvíře je v neustálém pobybu a ocasem pohybuje ze strany na stranu. To zvíře má v sobě něco z klokana, od kterého ho odlišuje malá oválná hlava jako u člověka, a pouze jeho zuby, ať vyceněné, nebo schované budí respekt. Mívám pocit, že zvíře mne chce ovládat, kdyby tomu tak nebylo, proč by tedy uhýbalo ocasem, když se ho chci dotknout, a poklidně vyčkávalo, až mne opět zaujme, aby nakonec odkočilo.” 1
Denisa Lehocká [1971] se narodila v Trenčíně, pracuje především s objekty a s instalacemi. Patří mezi nejvýznamnější umělce žijící a pracující na Slovensku, od počátku 90. let vystavuje na mnoha skupinových i samostatných výstavách na Slovensku i v zahraničí. V České Republice jsme mohli shlédnout její dílo na kolektivních výstavách „To, co zbývá” v roce 1993 ve Štencově domě, „Trojí možnost“ ve Špálově galerii, na samostatné výstavě v Galerii MXM a dalších prezentacích.
Jiří Kovanda [1953] se zabývá od 70. let performancí, malbou, kresbou a koláží. Charakteristickým prvkem jeho díla je nenápadnost, skromnost, jemná ironie a smysl pro paradox. Z hlediska neotřelého, netradičního přístupu k uměleckému dílu patří společně s Vladimírem Skreplem mezi nejzajímavější české umělce.
Na výstavě Denisy Lehocké a Jiřího Kovady v Galerii Jelení se objevuje společný prvek nenápadné „laskavosti“, jakési „humanity“, který je v tomto případě možné přirovnat k jinak odlišným autorům, jako je Petr Nikl, František Skála, skupina Kamera Skura či Erik i Binder.
Prezentace je třetí pražskou výstavou mezinárodního projektu česko-slovenských výstav. Galerie Jelení spolupracuje na tomto projektu se slovenskou Open Gallery a s galerií slovenského Sorosova centra pro současné umění v Bratislavě [www.scca.sk].
Gabriela Bukovinská
1. „ZVÍŘE, KTERÉ VYMYSLEL FRANZ KAFKA“, Fantastická zoologie, Jorge Luis Borges, 1978
