Radim Labuda: Destruktivní charakter
2. 11. – 15. 11. 2006
kurátor: Michal Pěchouček

Praha, 22 / 11 / 2005
Mohlo by se to stát někomu, kdo se ohlíží zpátky na svůj život, a uvědomí si, že téměř všechny hlubší závazky, které přestál v jeho průběhu, měly svůj původ u lidí, na jejichž destruktivním charakteru se všichni shodli. Na tento fakt narazí jednoho dne, snad čirou náhodou, a čím těžší ránu mu toto poznání zasadí, tím lepší jsou jeho vyhlídky na to, aby si udělal jasnou představu o destruktivním charakteru. Destruktivní charakter zná jenom jedno heslo - uvolnit prostor; jenom jedinou činnost - odklízení; jeho potřeba čerstvého vzduchu a otevřených prostor je větší, než jakákoliv nenávist. Destruktivní charakter je mladý a veselý, protože destrukce odstraňuje stopy našeho vlastního věku. Povzbuzuje, protože všechno odstraněné znamená pro ničitele kompletní redukci, vskutku vymýcení jeho vlastního stavu; co však nejvíc přispívá jeho apolonskému obrazu ničitele, je uvědomění, jak nesmírně se svět zjednoduší, když je podrobena zkoušce jeho schopnost k destrukci. Tohle je obrovské pouto, které zahrnuje a spojuje vše, co existuje, je to pohled, který destruktivnímu charakteru poskytuje podívanou na nejhlubší harmonie. Destruktivní charakter je neustále v ničivém pohybu, je to příroda, která diktuje jeho tempo, alespoň nepřímo, protože ji musí předejít, jinak se chopí destrukce sama.

Text: Walter Benjamin, překlad z angličtiny: Radim Labuda a Hana Ondráčková 

Lýtka (2006) San Fancisco, 30 / 05 / 2006

Myslím, že to byIo dřív, než jsem potkala tebe... vlastně to bylo poprvé, co jsem viděla Mannyho hrát, bylo to na jedné party... A jestli jsem ti to už vyprávěla, zastav mě. Ale... Tam byl jeden kluk co tančil, se kterým jsme skončili u mně doma a byl to běžec a měl ty nej... ten měl svaly..! Takové jemné drobné svaly na jeho lýtkách, ach... Měl neuvěřitelně svalnaté nohy... ligamnety nebo něco takové... Nikdy jsem neviděla svaly, kde on měl svaly.

Caro Gardavsky (2006) Praha, 24 / 05 / 2006