Radim Lagner: Jak jsem mohl nalézt spor, když jsem byl obestřen přeludem, v němž žadný spor nebyl
19. 7. – 4. 8. 2011
vernisáž 18. 7. v 18:00

Prostor galerie Jelení, jakož i galerie obecně, představuje svým způsobem místo pro vytváření role umění. Procházení tímto prostorem je procházením mezi významy, které nejsou vždy zcela evidentní. Význam má být čten skrze formy, které jsou naopak zcela evidentní, svou evidentností takřka průzračné, jednoduché. Výstava v galerii Jelení má být jakýmsi imaginárním vkročením mezi skryté významy. Tajemství první místnosti spočívá v symbolech, které ale chtějí být čitelné svým formálním vzezřením. Jde o vyprázdněnou místnost, která ale není prázdná. 

Problém obrazu a toho, co reprezentuje, je rolí, kterou naplňuje napříč svou vlastní historií. Museum je jedním ze znaků historické zatíženosti klasického obrazu, je jeho hřbitovem. Ale možná jde spíš o záměnu pocitu bytí někde jinde než v muzeu nebo galerii. Bohužel nelze myslet beze slov, bez jazyka. A to je jeden ze sporů, které obraz obestírají, jeho jazykový výklad. Vkročení do další místnosti se stává metaforou překročení prahu domnělého „muzea“ nebo strohé reality. Obrazy v této místnosti lze chápat jako oproštění se od předešlého, překročení je vstupem do mikrosvěta formalismu a jeho pravidel. Výklad obrazu obrazem, výklad o jeho parametrech a chápání jeho přítomnosti jako objektové skutečnosti. Obrazy, které jsou namířeny ke své vlastní obrazovosti. Opakování, barva, deziluze iluzivnosti. Z romantického média se stalo téměř pozadí, nikoli dekorace, spíš iluze obrazu. 

Nacházení významu v opakování může být také naplněním obrazové informace. Obrazy a objekty, které jsou nástroji pro výstavu v Jelení, představují předmětné výsledky mého uměleckého vyšetřování po určenosti těchto věcí. Spor obrazové informace a evidentní skutečnosti, na kterou se odvolává. Obraz jako předmět myšlenkové kolize, která nese své vlastní chyby coby poselství o spornosti své existence.

Radim Langer