Václav Stratil: Zlatá kolekce
11. 10. – 1. 12. 2011
vernisáž 10. 11. v 18:00

Na podzim loňského roku se Václav Stratil stal laureátem Ceny od Lukáše Jasanského a Martina Poláka, každoročního ocenění udělovaného mladými umělci, kurátory a kritiky umění starším kolegům. Součástí ocenění byla mimo jiné nabídka uspořádat samostatnou výstavu v Galerii Jelení. Výstava Zlatá kolekce se koná ve stejném období, kdy cena, podle zvyklosti letos nazvaná Cenou od Václava Stratila, bude předána dalšímu laureátovi.*

Tvorba Václava Stratila (1950) vzniká už delší dobu ve velkém výrazovém rozptylu. Jak se ale ukazuje v posledních letech, navzdory excentrickým vnějším příznakům Stratil vnitřně inklinuje ke sjednocení. Dřívější strategické rozhojňování vlastních identit nahradil větším počtem cest ke jednomu komplexnímu obzoru. Jedná o produktivní synkrezi vycházející z přesvědčení, že podobně jako on dospělo výtvarné umění do fáze rozklížení apriorních závazků vůči společnosti i sobě samému a stalo se polem pro ničím neomezovaný průzkum osobních fascinací a otevřeného přiznání k potřebě lapidární komunikace. Jednou z možných cest je koncepční konzervativismus, kvůli němuž Stratil ví ce vzpomíná na vlastní uměleckou minulost (mimo jiné opět rýsuje tuší) a opět zdůrazňuje duchovní horizont své práce, v novém, ještě neukončeném souboru fotografických autoportrétů zase tlumí na minimum kdysi upřednostňovaný „efekt převleku“ a zkoumá fantomy skryté ve své civilní podobě. V malbách a kresbách vyzdvihuje vlastní zralost (stáří), právo na hru, sentimentální emoce, dojetí. Zkoumá oblast nízkých forem výtvarného vyjadřování, jejichž devizou je široká srozumitelnost vizuálních kódů.

Základní orientaci mu při práci poskytuje členění do souborů. Zlatá kolekce představuje dva nové malířské soubory.* * První Stratil vytvořil na jaře ve školním ateliéru na FaVU VUT Brně (Jarní kolekce), druhý vznikl během prázdninového pobytu na Mikulovském výtvarném sympoziu „dílna“ (Letní kolekce). Od jara do léta se sice původní grotesknost obohatila o rozkošnický lyricismus, oba soubory ale spojuje jak pojetí  „portrétních galerií“, tak ústřední motiv pánského přirození, jehož zmohutnělou verzí jsou vybaveni jak muži, tak ženy. Ať už penisy netečně visí v rozkroku, poslušně se ovíjejí kolem stehna nebo lačně trčí, vždy podtrhují charaktery Stratilových fiktivních i historických postav. Zřetelná genderová nerovnost (muži jsou o poznání častěji konkrétními osobnostmi, zatímco ženy pouze obecnými reprezentantkami svého pohlaví) není politickou manifestací, ale poetickým gestem sebeironického ztotožnění s identitou rozšafného nedělního malíře, kterého lze důvodně podezřívat z obsedantní fixace na pánské přirození, nebo si o něm aspoň pomyslet, že je starej,  vilnej kocour.

Jiří Ptáček

* Iniciativa Umělec má cenu společně s Galerií mladých v Brně pořádají slavnostní vyhlášení laureáta Ceny od Václava Stratila dne 25. listopadu 2011 od 18 hodin v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně.

* * Za pomoc při realizaci výstavy děkujeme Marku Číhalovi, Marcele Effenbergerové, Dominiku Langovi, Gabriele Kotíkové, Adéle Svobodové a Janu Zálešákovi